Diskuze

Ve čtvrtek odpoledne jsme dorazili do místa konání ME (Velká Pole). Běhalo se celkem na třech tratích a přihlášeno bylo téměř tisíc chrtů. Louku, kterou nám přidělili byla označena písmenem A. Podle našeho názoru byla na závody takovéto úrovně poměrně úzká a u jejího konce honě strmá. Navíc u nás měli běhat rychlí a vysocí psi, pro které zrovna takový terén neni moc vhodný. Před postavením tratě, jsme si louku řádně prošli, abychom věděli, jak dráhu dobře a hlavně bezpečně postavit. Po projití jsme se rozhodli udělat start ve spodní části kopce tak, aby trať vedla z větší části do kopce než z kopce a tím jsme chtěli předejít případným zraněním a hlavně bychom vyřešili tu onu zmíněnou nepříjemnou strmou část. Takové řešení bylo pro psy bezpečné. Trať jsme postavili na 16 kladkách a vyzkoušeli. Měřila něco málo přes 800m, podle požadavku pořadatele. Nechyběly tam rychlé ani technické úseky a byla by pro psy, rozhodčí i diváky zajímavá.
Na schválení trati jsme čekali až do 21:30h. Co nás ale překvapilo? Čekali jsme nějaký sbor rozhodčích v domnění, že se trať projde, zkontroluje, že se pustí zkušební psi... Nic takového se ale nestalo. Bylo nám pouze jednou paní oznámeno, že trať musíme otočit, jinak se neschválí. Tímto rozhodnutím jsme byli velice zaskočeni. Vždyť tuto trať nikdo z rozhodčích neviděl, tak jsme vůbec nepochopili toto rozhodnutí... Následující den s třičtvrtě hodinovým zpožděním se začala trať odborně přestavovat pěti rozhodčími. Jedni chtěli kladku doleva, další tři doprava, jedna dáma  pak navrhla ovál o šesti kladkách, další chtěl udělat v nejprudším místě ostré lomy prý na zpomalení psa atd... Z těchto návrhů jsme byli docela v šoku. Všemožně  jsme se jim snažili tyto jejich šílenosti vymluvit. Zaplať pánbůh se nám to aspoň v těch nejhorších místech povedlo. Tím, že se otočil směr běhu a psi běželi víc jak třičtvrtě tratě z kopce, mělo za následek velké vynášení rychlých psů ze zatáček, na rovinkách místo toho, aby psi ukázali svou rychlost tak si i přibržďovali. V některých místech, když to psa hodně vyneslo, jel střapec naproti... Tahání návnady na takové trati nebylo vůbec jednoduché. V průběhu závodu jsme zjistili, že ostatní tratě přestavované nebyly, bohužel naše procházela neustálými změnami. Měnila se téměř po každém plemeni a změně rozhodčího, což mělo za následek zdržování závodu, který jsme naštěstí byli schopni vždy během dne dohnat a končili jsme jako první. Po sobotním odpoledním závodě jsme zjistili, že neustálým upravováním tratě, jsme již běhali na 21 kladkách. Nedělní dráhu jsme proto zkorigovali na 16 kladek. Opět mělo 5 minut před začátkem závodu dojít k přestavbě trati, (samozřejmě bez předešlého shlédnutí nebo vyzkoušení).  Toto jsme již velmi razantně odmítli a konečně v neděli odpoledne již zůstala nezměna. 
Nicméně, přes ty všechny zbytečné, neboli pro nás uměle vyvolávané nervy jsme si odvezli z tohoto závodu cenné zkušenosti.
Ještě nás trošku mrzí, že jsme se osobně za celé mistrovství nesetkali s teamleader, který byl českým týmem velice chválen.
Ale co, hlavně máme radost, že se závodícím psům na dráze nic nestalo a to je to hlavní. Že vyšlo perfektně počasí a že jsme v pořádku dojeli domů...